Adventní tabule vol. 2

Vánoce jsou už za rohem a já letos řeším zcela nový "problém". Vypadá to totiž, že poprvé nebudu na Štědrý večer večeřet s rodičema, ale doma s Jiřím. Kromě nutnosti uvařit mě tak čeká i prostírání vlastní tabule, z čehož jsem krapet nervózní, co vám budu vykládat! Ráda bych měla stůl v přírodních barvách, ale to je asi tak jediný, co momentálně vím. Pro sebe i pro vás jsem tedy dala dohromady malou inspiraci, jak by se letos dalo teoreticky prostřít.

O sváteční tabuli jsem poprvé psala už v roce 2013 a z původního článku přejímám jednu jedinou fotku. Jinak je to ale fakt dost vtipný - jestli se chcete zasmát Ance začátečníkovi a tomu, jak psala články před čtyřma rokama, mrkněte sem.

Jinak si nemůžu pomoct, ale nejkrásnější dekorace je jednoznačně voňavé jehličí.

1.
zdroj

2. Správně poznáváte fotku z minulého článku, ve které se mi moc líbí věnec, šišky a barevné akcenty, které kromě skleniček obstarávají i granátová jablíčka.

zdroj
 3. Detail z první fotky... Já plánuju ubrus, ale kdybych měla takhle boží stůl, tak se fakt nenamáhám!

zdroj
4. Tohle je fotka ze zmíněného článku z roku 2013. Od té doby jsem se ovšem naučila kvalitněji googlit, až letos je tak ta fotka pořádně vidět! Tady se mi hodně líbí ta větev nad stolem - něco podobného jsem měla doma vloni taky, i když to nevypadalo zdaleka tak dobře

zdroj
5. Musím říct, že je mi čím dál sympatičtější kombinace černé, bílé a zelené. Obzvlášť ta zelená totiž na takovém podkladu fakt parádně vynikne.

zdroj
 6.
zdroj
 7.

zdroj
8. Jak je vám jistě známo, v bydlení mám ráda trochu vtipu. Na jeleny mám mírnou alergii, ale nějakého vánočního dinosaura bych na tabuli klidně zakomponovala!

zdroj
 9.
zdroj

10.

zdroj
Jestli je mi teď něco o trochu jasnější, tak je to následující: na stole bych měla ráda větve, šišky, mosaznej svícen a broušený skleničky. Jak to ale dopadne, to fakt nevim.

Jakou plánujete sváteční tabuli vy? A měníte ji každý rok? Máte spešl nádobí? Poraďte mi, prosííím!
post signature

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich