Archiv rubriky: Články


Květnový interiér – šedá elegance ve Filadelfii

Pokud u mě na blogu nejste právě teď poprvé, tak určitě víte, že mám v interiéru ráda aspoň trochu barvy. Monochromní interiéry mě většinou hrozně nudí, velice často totiž vychází jenom z nějakého okopírovaného trendu – a pak tomu chybí srdce. Když se to ale umí a vychází to tak nějak zevnitř, to je pak jiná! Jako třeba tento krásný domek v pensylvánské Filadelfii, kde sice barvám moc nefandí, ale přitom i moje oko plesá a já áchám. Hele!

Kromě bílé, šedé a krémové se zde potkáte s přírodními odstíny dřeva, kůže, rostlin….a sem tam nějakým pastelový tónem nějaké doplňkové barvy. Jinak prd. A je to boží.

Dost mě zaujala šedá stěrka do půli stěny – koho by to napadlo? K tomu přičtěte kaktus a všudypřítomné vintage kousky – a Anka je koupená

Všimněte si těch zvláštně vyskládaných podlahových prken

Pamatuje tu někdo na můj tisíc let starý článek o sekretářích? Tahle fotka si říká o vol. 2

Ta akvarelová tapeta!!!

Jak se vám líbí nápad natřít dveře na stejnou barvu jak stěnu?

Ty okna….OMG

Lodžie…pukám závistí!

A co vy, máte radši barevné nebo nebarevné odstíny? To je věta, co? :)) Přiznám ze, že šedá je momentálně moje téma, možná i proto mi tenhle dům tolik padl do oka. Momentálně mi doma visí x metrů čerstvě vypraného šedého lnu, tak to asi krapet ovlivnilo můj úsudek. Proč? Nápověda zde.

Originální článek i s příběhem a hromadou dalších fotek si prohlédnete na Design Sponge.

Krásný zbytek neděle vinšuju

post signature

Read More »

DIY návod na velké papírové růže + šablona

Helou! Dneska mám pro vás návod na vytvoření téhleté šílené záležitosti, která je zároveň hlavním důvodem toho, proč se tu dlouho nic nedělo. Už od února vyrábím jak idiot miliardu těchletěch papírovejch kravin, tedy květin – a konečně mohu s uspokojením prohlásit, že mám hotovo! Čtvrt roku v obležení papírovejch odstřižků, vláken z lepidla, spálenejch prstů, marvelovek a naprosto nulové schopnosti koncentrovat se na jakejkoliv jinej projekt. Jestli to stálo za to? To se teprv uvidí, spíš asi ne, cha!
Na co jsem tyhlety růže vyráběla vám prozradím v některém z dalších článků, protože tenhle má už i tak zhruba deset kilometrů. Každopádně růže jsou samy o sobě fakt moc pěknou dekorací na zeď, na večírek, na dárkové balení, svatbu, do dětského pokoje…. Jedna tato růže o průměru cca 20 centimetrů vám po troše cviku zabere zhruba půl hodiny, ale při sledování filmu i dýl. Pokud se plně soustředíte, tak to zas frčí mnohem rychleji.

K výrobě těchto velkých papírových růží budete potřebovat následující:
  • papír vyšší gramáže – já měla křídový z vlastních zásob a dvě balení 130 g perleťového papíru z tohoto eshopu (z jednoho balení bylo tuším dvanáct nebo třináct růží)
  • tavnou pistoli a lepidlo
  • tužku, nůžky, podložku
  • šablony
  • trpělivost a odhodlání (jste teď namotivovaní se do toho pustit, co?)

Já jsem si šablonu vyrobila sama a bylo potřeba několika pokusů, než se mi podařil optimální výsledek. Dávám tedy všanc co jsem vyrobila, když si šablonu vytisknete ve správné velikosti, měli byste dojít ke stejnému výsledku jak já.

Na jednu růži budete potřebovat 8 lístků velikosti S, 12 lístků velikost M a 6 lístků L. Pokud budete chtít, eLek můžete teoreticky přidávat třeba donekonečna, až budete mít růži velikosti kola od traktoru.

Šablony doporučuju na papíry obkreslit v tomto rozložení a následně stříhat po šesti listech – ze dvou „balíčků“ po šesti listech získáte materiál na 3 růže, vždy budete ovšem muset zvlášť nastříhat ještě listy velikosti L. Ty se vejdou na A4 třikrát, čili k těmto dvakrát šesti listům budete potřebovat ještě dva listy se třemi Lky. Pokud chcete růži jenom jednu, stačí vám vystřihnout čtyři listy v tomto rozložení + dostříhat dvě Lka.

Vystříhané lístečky si pak jednoduše ohněte v ruce tak, aby víc připomínaly opravdické okvětní lístky. Na youtube jsem viděla jak lístky ohýbají tupou stranou nůžek jako pentle, ale mně se tento postup neosvědčil – je zbytečně zdlouhavý a jemný papír spíš ničí.

 Velikosti S si spojte do tvaru psích kostiček a můžeme se vrhnout na tvorbu středového poupátka!

Stačí nanést lepidlo na kulaté okraje a následně ohlé rožky zahýbat dovnitř.

První dva spojené lístky přilepte kapkou na další „kostičku“ tak, aby se vám střídal „směr“ lístků. Pak opět naneste trochu lepidla na oblé části papíru a přilepte…

…takto. A pořád dokola, dokud vám eSka nedojdou.

A teď bacha. Ohnete si Mkový lístečky stejně jako ty nejmenší, ale lepit je nebudete ohnuté dovnitř, ale ven. Jde to sice i naopak (zkoušela jsem), ale růže pak bude hodně taková nahuštěná a pořádně se vám neotevře. I když to bude ze začátku vypadat divně, věřte mi, bude to gut.

Čili zde názorně – lístky si přilepíte spodním okrajem k poupátku tak, že se vám oblé okraje budou ohýbat směrem dolů na podložku.

Lepidlo si teď nanesete ve dvou linkách po okrajích, zhruba do půlky lístku.

A pak je třeba si osvojit fígl – palec a prostředníček strčíte pod list, zatímco ukazováček nad něj. Ukazováčkem pak mezi prsty zatlačíte tak, až se papír prohne – a vy ho tím pádem k poupátku přilepíte s fukem uprostřed.

Takto. Oblé rožky pak ještě růčo ohněte směrem ven.

Takhle:

A na přeskáčku v tomto pokračujte do chvíle, než vám zbudou čtyři lístky.

Ty nelepte jak doposud, ale diagonálně – na rohy (či přímo mezery), které se vám na spodní straně růže vytvoří.

No a nakonec Lka. Ty mi přišlo nejlepší rozmístit tak, že napřed nalepím dvě naproti sobě, a pak do vzniklých mezer přidám vždy dva zbývající listy.

U eLek už zas není potřeba dělat lepidlem linky, ale stačí dva body. S velkými listy si při schnutí jde pomoct i tím, že si nový list přidržíte prsty, které strčíte dovnitř růže.

Došli jste až sem? Tož to přijměte mé srdečně gratulace, protože se z vás právě stali šťastní majitelé zbrusu nového a turbo efektního lapače prachu! Cha!

Tak. V příštích padesáti letech neplánuju udělat už ani jednu. Jestli vás zajímá, kolik jsem jich udělala, počkejte si na výsledné DIY, které bude brzy! Jako určitě ještě letos…

Tak co půjdete do toho?

Krásný nedělní večer vinšuju
post signature

Read More »

Velikonoční inspirace 2018

Světe div se, za pět let existence blogu jsem stvořila jen dva velikonoční články, naposledy o popsaných vajíčkách před dvěma rokama. Letos mám před Velikonocemi pár dní volno, existuje tedy jistá šance, že stihnu vytvořit i nějakou výzdobu! (Teď jsem to mimochodem právě zakřikla.) K tomu ale potřebuju nějakou dávku inspirace, že, protože ta moje poslední je z toku 2013, a to už je přeci jen trochu pasé.

1. Moc se mi zalíbila tahle jarní terárka. Todle ani neobsahuje žádný vajca, přitom úplně křicí JARO! Ve zdroji najdete i pěkný obrázkový návod, i když teda v němčině.

zdroj


2. No nejni to krásný?

zdroj

3. Slavnostní velikonoční oběd letos ani nevařim, ani nejim. Proč? Pro slepičí kvoč, živím se pránou. Tak aspoň zamáčknu slzu u obrázků toho, jak krásně se dá na Velikonoce prostřít

zdroj

 4. A vono to vlastně ani není potřeba úplně tak hrotit. Hlavní je, že je jaro, ne?

zdroj

5. Chachacha, rozkvetlý stromy, letos hodně dobrej fór! Ale ne že by to nebylo krásný… Mimochodem, včera večer jsem na H&M home narazila na boží lněný ubrousky, kdyby vás to někoho zajímalo. #notsponsored, jen si o tom nemám s kým promluvit a trochu teď brečím, protože bych jich potřebovala čtyřicet, takže si koupím leda prd.

zdroj

6. Střídmá severská estetika hodně dobře ladí s kočičkama, musíte ale uvařit něco šedýho, abyste nerozbili paletu. Doporučuju ovesnou kaši betonového typu.

zdroj

 7. Anebo je libo barvičky?

zdroj

 8.

zdroj

9. Další věc, co se mi fakt hafo líbí, jsou hnízdečka. Můžou sloužit jenom jako dekorace, jako mísa na pomlázku pro koledníky anebo i jako věnec na dveře, když se to všecko dobře přilepí. To bych si prosím i jako vyrobila, kdybych věděla jak.

zdroj

10. Marta Stewart má na stránkách návod, ale moc mě neuspokojuje její fotodokumentace (hlavně že to má podepsaný fontem z roku 1993)

zdroj

Tak já asi pověsím loňský vajca z výprodeje na kočičky a zasadím řeřichu. Eště bych mohla něco provést s těma skořápkama, co jsme vloni vyfoukala, ale dál jsem se nedostala.
Mňo. A jak se na velikonoční výzdobu chystáte vy?

post signature

Read More »

Vintage zrcadla – trochu světla prosím!

Volejte sláva a tři dny se radujte – nejhorší měsíc v roce je konečně za námi! Ano, je tomu sice již pár dní, ale já se teprve teď začínám pomalu vzpamatovávat a tento fakt patřičně oceňovat. Letošní únor mi dal fakt dost zabrat, díkybohu, že je tak krátkej. Moje tělo vyplo, moje mysl taky. Místo lyžování neschopenka, místo plánování nových projektů chandra a nepříliš kvalitní online seriály. Jako správná váha budu doufat v harmonii a to, že většinu negativna jsem si pro letošek už stačila vybrat.

S březnem jsem začala trochu plánovat. Tělo jsem uvedla do vertikální polohy a konečně podrobila ráznému kritickému zraku nekonečnou řadu odložených záložek v mým prohlížeči. Jedna z nich byla stránka Aukra a vyhledávání vintage zrcadel.

Už delší dobu totiž bojuju s vytvořením galerie v naší chodbě. Neustále přenáším obrázky z kuchyně do chodby a zpět a pořád mi tam něco chybí, neštymuje a nesedí. A pak to přišlo. Nápad! Naše kuchyňka má světlo akorát odpoledne, jinak do ní sluneční paprsky příliš nedosáhnou. Napadlo mě tedy na jednu zeď sehnat starožitné zrcadlo, které by (doufám) mohlo trochu toho přirozeného světla vykouzlit! No a nebyla bych to já, abych v takovém případě neprovedla krátký internetový průzkum, že.

1. Průzkum se týkal hlavně otázky, jestli bych byla schopná najít dostatek argumentů do případné diskuze na téma „je to hnusný a kýčovitý“. Stejně se ale (zase) ukázalo, že doma taková diskuze nehrozí. Moje drahá polovice má v mé dyzanjové oko plnou důvěru, které se obvykle projevuje prohlášením „já nevím, jak myslíš, mně je to jedno“.

Každopádně teď jde o to, jestli přesvědčím vás! Co myslíte, dobrý, ne?

zdroj

2. Fotomateriálu na toto téma v rámci mých představ není úplně mnoho. Hodně takových zrcadel jsem ovšem potkala nad krbem ve starých francouzských bytech.

zdroj

3. Nebo v koupelnách, kde je výskyt zrcadla poměrně logickým prvkem. Ale né, Anka musí mít zdrcadlo v kuchyni.

zdroj

4. V téhle místnosti bych se nechtěla koukat na horror, ale za dne dobrý

zdroj

 5. Moje oblíbená, už asi 3x použitá fotka, tentokrát v hlavní roli zrcadlo

zdroj

 6.

zdroj

 7. Ach! No jakmile jsou u toho eště kaktusy a růžová, tak jsem jasná.

zdroj

8. Tenhle obrázek je skvělej důkaz toho, jak zdobné vintage zrcadlo může skvěle fungovat v moderním interiéru. Podle mě pecka.

zdroj

 9.

zdroj

 10.

zdroj

Mňo. Je to jasný, jdu do toho.

Co vy a zrcadla?
Krásný březen a snad i začátek jara přeju

post signature

Read More »

Mid-century modern – něco jako retro

V bydlení existuje uber giga množství různých stylů, ne všechny jsou ale u nás profláklý. Mid-century je záležitost řekněme americká a australská, u nás je tomuto stylu nejblíž sedmdesátkové retro. Styčné body naleznete, ale vydávat je za ekvivalent úplně nemůžeme. Naše retro je totiž vzhledem k ekonomické situaci tehdejší doby celé takové plastovější a dřevotřískové, i když některé prvky jsou stejné. Podobné jsou tvary nábytku, ikonické komody nebo například záliba v závěsných květináčích a stojanech na květiny. Žádný mid-century interiér jsem ale u nás eště nepotkala, i když upřímně doufám, že nějakej existuje! 

Přijde mi, že každý rok se jeden takový mid-century prvek promítne do aktuálních interiérových trendů. V letech minulých to bylo macramé a závěsné květináče, letos se konečně začnou objevovat květináče na nožičkách (yess, já si to totiž tak usilovně přála, až jsem byla vyslyšena či co, cha!), ale na to si musíte ještě pár týdnů počkat.
Mid-century modern jakožto mix „retra“ a moderního bydlení je jeden z mých oblíbených interiérových stylů právě proto, že i když s ním nemám přímou zkušenost, pořád mi přijde velmi blízký. Asi jak když potkáte spolužáka ze základní školy, kterýho jste sice dvacet let neviděli, ale jak jste společně pařili pogy v družině nemáte šanci do konce života zapomenout.
Vo čem že to tu celou dobu melu?
1. Lesklá naoranžovělá dýha, tmavá barva na stěně, křesílko s „kuželkovitýma“ nohama. Co dodat.
zdroj

2. Pro mid-century jsou mimo jiné typické honosné kovové prvky

zdroj

 3. Úzké komody s nohama do stran známe všichni. Tak doufám, že i všichni víme, že jsou super!

zdroj

 4.

zdroj

5. Výrazná svítidla a motiv či forma paprsků jsou dalším typickým prvkem. A samozřejmě závěsný květináč…

zdroj

6. Mimochodem, mrkněte na zdroj pod fotkou – skrývá se tam fakt moc krásný mid-century byt!

zdroj

 7.

zdroj

8. O dřevěném obložení stěn by moje babička mohla vyprávět. V jejím domečku z osmdesátek je totiž takhle obložený kde co! A všimněte si toho květináče na nožičkách – přesně takovej sháním/plánuju vyrobit už dva roky. Tak snad to letos konečně klapne.

zdroj

9.

zdroj

10.

zdroj

Znáte mid-century štýl? Líbil by se vám doma?
Krásný nedělní večer přeju
post signature

Read More »

Report – jak jsem vedla workshop

Jak jste někteří možná zaregistrovali, poslední předvánoční víkend jsem se vydala do Prahy na workshop výroby lapačů snů. Na tom by nebylo nic moc extra zvláštního, protože na workshopy chodím furt (jsou totiž boží, vite?). Z normálu ovšem vybočila skutečnost, že tento workshop jsem vedla já. Cha!

O vlastním workshopu jsem si snila už nějakou dobu, když tu náhle mě jednoho dne oslovila Jana z letenského Pokoje č. 10, ve kterém se pořádají různé kurzy, hlavně šití. Zdálo se to tedy jako znamení z vesmíru a vůbec příležitost, kterou nemůžu odmítnou. I když jsme následně nemohli najít vhodný termín a jako jediný možný se ukázal ten nejblbější vůbec (tzn. přesně ten poslední víkend před Vánoci, díky čemuž jsem šila dárky 23. a cukroví dělala 29.), i když nezafungovala síla mé osobnosti (haha/smrkbrek) a pro nízkou účast se to málem celé zrušilo, nakonec jsem Janě a vesmíru ohromně vděčná, že mi tuhle příležitost seslaly. Bylo to pro mě rozhodně poučné a vlastně i dost zábavné. I když znova už bych leccos udělala jinak, podařilo se mi myslím to, o co tam šlo – naučit mé milé účastnice vyrobit lapač snů. A i když už nám všem na konci byla zima a měli jsme hlad, upřímně doufám, že si to užili všichni zúčastnění.

No a takhle nějak to tam vypadalo. Jak poznáte, že navzdory mírnému blekotání jste schopní předat alespoň nějaké relevantní informace? Tak, že vám kurzistka s prstem v nose napoprvý vyrobí toto:

Mně prosím tento typ výpletu zabral asi tak pět pokusů, než se povedl. A k tomu blekotání – na začátku jsem začala panikařit, že jsem si špatně poznačila potřebnou délku koženky na omotání. Všechny jsem mírně hystericky přesvědčila, že to určitě nevyjde a kruh budou muset omotávat znova, načež to pochopitelně vyšlo i s rezervou. To je tak, když nevěřím sama sobě.


Kreativní svinčík akka takhle nějak to vypadá u mě doma, když zrovna neplánuju fotit

Pokud byste chtěli návod na základní typ lapače, jeden jsem pro vás sepsala před dvěma lety ZDE

Pokud máte z lapače trochu strach, pro začátek je lepší začít výpletem s širšími mezerami, stejně jako na fotce níže. Je to o fous jednodušší vyplést a o fous těžší zvorat.

Šlo jim to báječně! Takový šikovný lidi aby člověk pohledal :) Taky se všichni pekelně soustředili.

A krásné výsledky…

Já jsem nic nestihla. Až doma jsem pak vyrobila tento jako jeden z mých letošních DIY dárků

Jako správný neurotik jsem se z toho všeho pochopitelně zbřídila a zbytek pražského výletu strávila ve společnosti rumu a coldrexu. Stálo to ovšem za to.

Moc díky Pokoji č.10 za příležitost a skvělou zkušenost…a hlavně těm třem mušketýrům, kteří přišli a zvládli to levou zadní! Třeba někdy nashlé.

post signature

Read More »

Pour Féliciter 2018

Moji milí, hrozně moc děkuji za vaši přízeň v roce právě uplynulém a přeji vám báječný rok 2018! Ať je plný štěstí, lásky, kreativní energie no a samozřejmě krásného bydlení. La Petite Anne dnes slaví už páté narozeniny a já jsem neskonale vděčná té švýcarské čokoládě, která mně před lety vnukla myšlenku blog založit. DIY a interiérový design mě pořád děsně baví a stále mi dělá ohromnou radost sdílet (a snad i šířit) mé nadšení pro krásné věci. Takže díky všem, že sem chodíte, moje výplody čtete a necháváte mi krásný komentáře, který pravidelně zlepšujou můj den!

Tož tak a zítra do prvního pracovního dne ze dveří pravou nohou!
post signature

Read More »

Naše Vánoce 2017

Ačkoliv jsou Vánoce v čudu, stromek máme doma pořád všichni, cukroví taky ještě předpokládám nemáte snědené a všechno je furt v takovém odpočinkovém režimu. Takže i když je po svátcích, myslím, že pořád není pozdě na report o tom, jak to u nás doma na Vánoce vypadalo!

Letošní Vánoce byly opravdu moc krásné, i když společensky hodně náročné. Šití dvou dárkových pyžamových gatí a ubrusu v sobotu před dnem D se dohromady s dalšími úkony taky ukázalo jako extrémně blbej nápad – doteď mám v ledničce krém a těsto na nedodělané včelí úly, fail. Otázka za deset bludišťáků – mám je ještě udělat nebo to rovnou strčit do mrazáku na příští rok?

Letos jsme v našem obýváku zdobili stromeček už potřetí. Tedy lépe řečeno jsme zdobili obří velestrom, který je pro mého Jiřího asi otázka cti nebo nevím jak si to vysvětlit. Zároveň je stromek taky můj nejoblíbenější vánoční dárek, který od něj poslední tři roky dostávám – dokážu se zaseknou ve futrech a deset minut na něj jenom zírat s rohlikem na ksichtě (na stromek). Letos jsme s Jiřím poprvé společně večeřeli, jak jsem psala již v minulém článku, takže letošní výzdoba se týkala i naší kuchyně. Tož pojďte dál a vítejte!

Moje výzdoba byla taková vintage ankovská, řekla bych. Ubrus jsem ušila ze 100% lněné látky od Fine Little Day. Jejich stromečky prostě miluju a i ta tmavě zelená barva mi k Vánocím krásně sedla. Byl to sice výdaj jak kráva, ale toužila jsem po něm dlouho a vynaložených prostředků nelituju ani trochu. Skleničky na šampus jsem ulovila v bazaru v Budapešti, skleničky na vodu jsou po babičce. Jako nejkrásnějí dekorace se ukázalo jedlové chvojí a pár granátových jablíček. Svícen je z aukra a při jeho čistění jsem málem vypustila duši, ale stálo to za to! Akorát se vloudila chybička a svíčky jsem na Štědrý večer zapomněla zapálit, heh

Červený talíř Bristol jsem si přivezla před lety ze Švýcarska – a letos jsem mu před Vánoci pořídila na aukru dva zelené bratříčky. Polévkové misky jsou suvenýr od mamky z rumunského bazaru.

Čajové hrníčky mám taky z aukra a zrovna z jednoho chlemtám čaj

A konečně stromeček a naše směs barevných ozdob. Ozdoby jsou směs baněk koupených, darovaných, po babičce, po druhé babičce, z výprodeje…a dva mohykáni jsou i z mého dětství. Nejraději mám zlaté lucerničky, které jsem ulovila ve výprodeji. Ty jsou mimochodem výborným zdrojem krásných českých ozdob za dobrou cenu! V Brně na ně chodím každý rok do Vágnera.

Jako zásadní dekorace letošních svátků se ukázala hvězda do okna, která se ovšem blbě fotí. Tak hrozně mě nadchla, že jsem pořídila ještě jednu bílou do ložnice. Obě je mám (jak jinak) z Bella Rose, kde je mají momentálně všechny ve slevě, kdyby to někoho náhodou zajímalo.

Kromě hvězdy máme v ložnici akorát červený bobulky, který jsou letošní instagramová hvězda, mám ten pocit. Jsou pravda poměrně fotogenický

No a aby to bylo komplet, přidávám ještě fotku DIY adventního věnce, který má samostatný článek ZDE

Jak jste zdobili vy? Doufám, že jste si všichni užili kouzelné Vánoce plné lásky a pohody!
Krásný víkend vinšuju
post signature

Read More »

Adventní tabule vol. 2

Vánoce jsou už za rohem a já letos řeším zcela nový „problém“. Vypadá to totiž, že poprvé nebudu na Štědrý večer večeřet s rodičema, ale doma s Jiřím. Kromě nutnosti uvařit mě tak čeká i prostírání vlastní tabule, z čehož jsem krapet nervózní, co vám budu vykládat! Ráda bych měla stůl v přírodních barvách, ale to je asi tak jediný, co momentálně vím. Pro sebe i pro vás jsem tedy dala dohromady malou inspiraci, jak by se letos dalo teoreticky prostřít.
O sváteční tabuli jsem poprvé psala už v roce 2013 a z původního článku přejímám jednu jedinou fotku. Jinak je to ale fakt dost vtipný – jestli se chcete zasmát Ance začátečníkovi a tomu, jak psala články před čtyřma rokama, mrkněte sem.
Jinak si nemůžu pomoct, ale nejkrásnější dekorace je jednoznačně voňavé jehličí.
1.
zdroj

2. Správně poznáváte fotku z minulého článku, ve které se mi moc líbí věnec, šišky a barevné akcenty, které kromě skleniček obstarávají i granátová jablíčka.

zdroj

 3. Detail z první fotky… Já plánuju ubrus, ale kdybych měla takhle boží stůl, tak se fakt nenamáhám!

zdroj

4. Tohle je fotka ze zmíněného článku z roku 2013. Od té doby jsem se ovšem naučila kvalitněji googlit, až letos je tak ta fotka pořádně vidět! Tady se mi hodně líbí ta větev nad stolem – něco podobného jsem měla doma vloni taky, i když to nevypadalo zdaleka tak dobře

zdroj

5. Musím říct, že je mi čím dál sympatičtější kombinace černé, bílé a zelené. Obzvlášť ta zelená totiž na takovém podkladu fakt parádně vynikne.

zdroj

 6.

zdroj

 7.

zdroj

8. Jak je vám jistě známo, v bydlení mám ráda trochu vtipu. Na jeleny mám mírnou alergii, ale nějakého vánočního dinosaura bych na tabuli klidně zakomponovala!

zdroj

 9.

zdroj

10.

zdroj

Jestli je mi teď něco o trochu jasnější, tak je to následující: na stole bych měla ráda větve, šišky, mosaznej svícen a broušený skleničky. Jak to ale dopadne, to fakt nevim.

Jakou plánujete sváteční tabuli vy? A měníte ji každý rok? Máte spešl nádobí? Poraďte mi, prosííím!
post signature

Read More »

Adventní tabule vol. 2

Vánoce jsou už za rohem a já letos řeším zcela nový „problém“. Vypadá to totiž, že poprvé nebudu na Štědrý večer večeřet s rodičema, ale doma s Jiřím. Kromě nutnosti uvařit mě tak čeká i prostírání vlastní tabule, z čehož jsem krapet nervózní, co vám budu vykládat! Ráda bych měla stůl v přírodních barvách, ale to je asi tak jediný, co momentálně vím. Pro sebe i pro vás jsem tedy dala dohromady malou inspiraci, jak by se letos dalo teoreticky prostřít.
O sváteční tabuli jsem poprvé psala už v roce 2013 a z původního článku přejímám jednu jedinou fotku. Jinak je to ale fakt dost vtipný – jestli se chcete zasmát Ance začátečníkovi a tomu, jak psala články před čtyřma rokama, mrkněte sem.
Jinak si nemůžu pomoct, ale nejkrásnější dekorace je jednoznačně voňavé jehličí.
1.
zdroj

2. Správně poznáváte fotku z minulého článku, ve které se mi moc líbí věnec, šišky a barevné akcenty, které kromě skleniček obstarávají i granátová jablíčka.

zdroj

 3. Detail z první fotky… Já plánuju ubrus, ale kdybych měla takhle boží stůl, tak se fakt nenamáhám!

zdroj

4. Tohle je fotka ze zmíněného článku z roku 2013. Od té doby jsem se ovšem naučila kvalitněji googlit, až letos je tak ta fotka pořádně vidět! Tady se mi hodně líbí ta větev nad stolem – něco podobného jsem měla doma vloni taky, i když to nevypadalo zdaleka tak dobře

zdroj

5. Musím říct, že je mi čím dál sympatičtější kombinace černé, bílé a zelené. Obzvlášť ta zelená totiž na takovém podkladu fakt parádně vynikne.

zdroj

 6.

zdroj

 7.

zdroj

8. Jak je vám jistě známo, v bydlení mám ráda trochu vtipu. Na jeleny mám mírnou alergii, ale nějakého vánočního dinosaura bych na tabuli klidně zakomponovala!

zdroj

 9.

zdroj

10.

zdroj

Jestli je mi teď něco o trochu jasnější, tak je to následující: na stole bych měla ráda větve, šišky, mosaznej svícen a broušený skleničky. Jak to ale dopadne, to fakt nevim.

Jakou plánujete sváteční tabuli vy? A měníte ji každý rok? Máte spešl nádobí? Poraďte mi, prosííím!
post signature

Read More »