Archiv rubriky: Články


DIY Papírové ozdoby podle Láskomin Denisy Bartošové

Vánoce se blíží, já budu mít letos opravdickej velkej stromek (jupí!), a tak na něj taky potřebuju patřičné množství ozdob, že ano. Něco mám posbírané po babičce, něco z povánočních slev z brněnskýho Vágnera, ale tak jsem si říkala, že ještě něco by to chtělo. 
Nedávno se mi dostala do ruk relativně nová krásná knížka Láskominy Denisy Bartošové (která je mimochodem fakt dobrej tip na dárek pro nějaké tvořivé duše), ve které jsem mimo jiné objevila návod na papírové rozevírací ozdobičky. A protože já ručně vyráběné papírové objekty fakt ráda (jak se ostatně můžete přesvědčit v záložce DIY tu na blogu), hned jsem si naplánovala, že je sesmolim. A jelikož jsem dneska v rámci home office strávila den doma u rodičů ve společnosti kocoura Fandy, sestry s chřipkou a mého šicího stroje, rovnou jsem se na to takhle navečír vrhla. 
(Jsou to ty nejmenší bílý, kdyby to nebylo jasný)

Knížka, ve které jsem návod našla, vypadá takto:

A stejně krásně vypadá i uvnitř, i když to teda rozhodně není nic pro minimalisty

Na tenhle projekt budete potřebovat:

  • tužku
  • papír
  • nůžky
  • šicí stroj a nitě

Šablona k ozdobám se dá stáhnout tady, nicméně já nemám tiskárnu, takže jsem si jí nakreslila od ruky. Stačilo mi na několikrát přeložit papír jako při vystřihování vloček nebo srdíček v první třídě, nakreslit půlku a všechno to vystřihnout.

Na každou ozdobu jsem podle návodu použila 8 vrstev papíru, které jsem na stroji sešila. Snažila jsem se na konci nechat dostatečně dlouhý kousek niti, za který se ozdoba bude věšet. Určitě by to šlo i ručně, ale to se mi teda fakt nechtělo – jenom jsem si představila, kolikrát bych se tak bodla, a hned mi bylo jasný, že na to nemám.

Mimochodem – ten papír s ďourama vypadá taky dost dobře, určitě by s ním šlo též něco vymyslet!
No a pak jsem svoji omotanou haluzku ověšenou všema mýma papírovýma výtvorama hodila do vánočního módu.

Tak krásný jako v knížce je nemám, ale to vem čert, já su happy a těším se na stromeček!

Krásný večer vinšuju
post signature

P.S. jelikož poslední dobou nemám na blog tolik času, kolik by se mi líbilo, rozhodla jsem se založit blogu instagram, kam bych teoreticky mohla přispívat pravidelněji, jak sem. Jak už jsem kdysi psala, nehodlám dávat na blog každej smrk jenom proto, aby tu něco bylo. Ze strany druhé ale ani nechci upadnout v temné zapomnění – a todle by třeba mohlo pomoct, cha. Zatím tam nic moc není, ale tak kdyby vás to zajímalo, najdete mě jako petite.anka. Ale bacha – jinej soukromej instáč nemám, takže se tam občas může objevit i něco ze života, což teda sama sebe překvapuju, že dělám, protože doteď jsem ze soukromí tady na blogu nepustila skoro nic. Asi stárnu či co, nebo blbnu, těžko říct. Mňau
Read More »

Švédský byt na prosinec

Venku je hnusně, tma a do morku kostí zalízající vlhko, ale tak můžeme si ten sníh aspoň představovat. Třeba s tímto krásným, vzdušným a světlým bytem, který se objevil někdy zjara na stránkách švédské realitky 55kvadrat.
Je obecně známo, že jak je ve Skandinávii půl roku poměrně dost světlo, tak ten druhý půlrok je tam naopak poměrně dost tma. Což se logicky kompenzuje zejména štědrým využitím bílé barvy a taky oblibě ve svítidlech, lucernách, žárovkách a svíčkách. A tenhle byt je teda zářný příklad. I když by se mi do té záplavy bílé barvy zamlouvaly spíše barevné než černé akcenty, tenhle byt se mi líbí moc. Narazila jsem na něj při hledání obrázků do článku o žárovkách a hned mi bylo jasný, že ho časem budu muset ukázat celej.
Ačkoliv totiž pracuje s poměrně střídmou barevností, je natolik sofistikovaná, že podle mě vůbec nepůsobí studeně.

Důraz na nejrůznější svítidla je tady evidentní a kombinace industriálních lamp a žárovek s křišťálovým lustrem mě teda dost baví.

Já prostě jednou budu mít bílou podlahu a basta fidli. Nevím jak vy, ale já jedu na světlo a ve tmě mi hibernuje mozek, i když navenek vypadám, že jsem vzhůru (takže jestli v tomhle článku narazíte na nějaký nelogický nesmysly, tak se prosimvás nedivte). Bílá podlaha to světlo vytáhne snad i ve sklepě mám ten pocit.

Předsíň se v bytech často tak nějak odflákne, což je chyba – stačí závěsný věšák, jednoduchá lavice a hele na ten efekt.

Bílá + betonová stěrka = VSL! (Mimochodem, říkáte „velká šílená“ nebo „velká světová láska“? Zjišťuju, že tahle klasická školková a základková hláška se liší v závislosti na geografii, zásadní problém).

Skrz tenhle obrázek jsem byt našla – pár měděných objímek a velkých žárovek a já jsem z toho skoro až dojmutá

Jednoduchý monochromní základ má tu výhodu, že barevné doplňky na něm úžasně vyniknou. Na barevném základu riskujete, že pokud to neukočírujete, bude to vypadat jako binec.

Tak jsem si zaáchala a doufám, že v tom nejsem sama. Obrázky odsud. Světlu zdar, čau mňau

post signature

Read More »

10 tipů na přicházející advent

Absolutně nechápu, jak je to možný, protože ještě tudle jsem se vařila v kanclu, ale o víkendu je tu první adventní neděle! A to samozřejmě vyžaduje nějaké ty přípravy. Než bych recyklovala témata článků z minulých let (třeba věnce nebo kalendáře), dala jsem dohromady deset tipů, pomocí kterých se hodlám do svátečního módu nastavovat já.
1. Už minimálně týden nemelu téměř nic jinýho, než že se hrozně těším na to, až budu péct (a jíst) perníčky. Udělám si svařenej džus nebo víno a budu je do sebe ládovat s takovým šťastně přiblbým výrazem, že to jste ještě neviděli!
Tyhle perníčky jsou ale spešl hlavně svojí konstrukcí – ani nemusí být tak složitá, nicméně ten důleček na hrnek považuji za naprosto zásadní záležitost této zimy.
zdroj

2. Bod číslo dva – adventní box pro minimalisty. Mám ho taky a dost ho miluju – během chvilky z něj totiž bez složitého aranžování udělám poměrně sofistikovanej adventní „věnec“.
zdroj
3. Punč, svařák, svařenej džus… to je přesně to, čím budu zapíjet ty perníčky. Takhle nádoba z Nordic Day by se na to dost hodila, i když je spíš na studený. Ježiš já se tak těším!

zdroj
4. Dále považuji za naprosto nezbytné pořídit si nějaký vánoční světýlka. Klasika je umístit je na okno nebo pověsit na první přívětivý kout v domě, mně ale baví světýlka v nádobách.

zdroj
5. Adventní kalendář nesmí chybět v rodinách s děckama, proč ale neudělat radost sobě nebo svým blízkým, i když je vám třeba osmdesát? Každej den jedno kokinko, no to je něco na mě, ha
zdroj
6. Možností a variant adventních věnců je asi miliarda. Proč brát věnec doslova a s čímsi se motat? Stačí tácek a kliďo jarní kytky, dyť stejně s tím globálním oteplováním nám tak přespříští rok budou na Vánoce kvést sněženky. Tady si ale všimněte i té svíčky vzadu – má na sobě číslíčka od jedné do dvaceti čtyř a je tak vlastně originálním adventním kalendářem pro pyromany. 
zdroj
7. Nějak si vyzdobit stůl je podle mě o adventu nutnost. Pokud máte třeba malý stůl (nebo pravidelně opravdu hodně jídla), dobrá varianta je zavěsit dekorace a světýlka nad něj.

zdroj
8. Mně se kupříkladu opravdu hodně nad stolem líbí svícny. Dají se různě dozdobit a podle mě vypadají fakt úžasně svátečně.

zdroj
9. Dost taky koketuju s myšlenkou vyrobit si takový malý vánoční terárko. I můj tyranosaur by si zasloužil hodit do vánočního módu, né?
zdroj
10. A na závěr věc, kterou letos s nějakým nenabíhavým cukrovím provedu i kdyby prase na koze jezdilo. Tenhle krásný nápad Kitchenette s reliéfním válečkem jsem viděla v Marianne Bydlení a málem mi nadšením vypadlo voko.
zdroj

Letos jsem to stihla dokonce i před nedělí, ať máte (no hlavně ať já mám, že) dostatek času na přípravy a realizace. Co na letošní advent plánujete vy? Papa
post signature

Read More »

Australský dům na listopad

V té Austrálii je fakt nějaký spešl podloží. Nebo že by nějaká ozonová díra? Jak je možný, že tolik značek a bytů, který mě naprosto dostanou, jsou z Autrálie? Asi to bude tím, že je tam o dost tepleji než v našich končinách provařené Skandinávii, tudíž je ten australský design ve výsledku prostě barevnější. Navíc si Australani libují ve zvláštních vzorech a potiscích (že by odkaz tamějšího etna?) a to mě zkrátka baví.
V tomhle domě ze šedesátých let bydlí designérka a truhlář, takže kreativní dvojka – a jde to znát, jak jinak. Že je dřevěné obložení něco, z čeho vám skáče kopřivka? Tak hele semdle:

Kombinace černé a zelené je jedna z mých nejoblíbenějších. Je to elegantní, přitom tak nějak „šťavnaté“.

Takhle nějak si já představuju správné využití přírodních materiálů a tónů.

A tohle povlečení (z Ikei) mám taky, heč! Fikus mám též, ale mini. Zatím! Jinak v obrázku toho vlastně moc není, ale ono v ložnici často ani není žádoucí mít moc věcí – naopak pro jedince, kteří špatně usínají, je přemíra podnětů na závadu.

Chybí mi tam krokodýl Dundee

Tohle je tak nádherná kombinace spodních a horních kuchyňských skříněk, že jsem se z toho úplně orosila. Připomíná mi to kafe a dort se šlehačkou, nemůžu si pomoct, zkrátka kuchyň k nakousnutí! 

Nějakej ten úlet taky musí bejt…

Starý sekretář + vitra = achjo, já tam chci bydlet

Tady jde hodně vidět, že ten dům je dost retro, ale mně to teda vůbec neva

Originální článek a obrázky pochází odsud.
Tak co vy na to?
Krásnou neděli
post signature
Read More »

Artbanana.cz – současné umění online & rozhovor

Dneska bych vám chtěla představit jeden projekt, který mě musím říct opravdu hodně oslovil. A o co že se to tedy jedná? Abych se vyjádřila co nejstručněji (protože moje pindy jsou dneska vlastně zcela irelevantní), Artbanana.cz je eshop se současným uměním. Projekt zastřešuje různé umělce a galerie a vy si tak můžete vybrat umělecké dílo přímo z pohodlí vašeho vyhřátého obýváčku. A mě tak nějak zajímalo víc, takže jsem si skrz mail o projektu popovídala s jedním ze zakladatelů Arbanany Jánem Gajduškem. Tož čteme dále!



Na základě čeho/jak nápad projektu Artbanana vznikl a proč zrovna „banana“?


Nápad vznikl už celkem dávno. Bylo to v době, kdy se na webu začal silněji prosazovat globální server saatchionline.com, který prodává výtvarné umění po celém světě, a slouží také jako stránka, kde se umělci samostatně prezentují. Říkal jsem si, že něco podobného u nás zatím není, ale měl jsem myšlenku projekt udělat jinak. Saatchi je až moc otevřená platforma, kde může své výtvory dát opravdu každý. Proto jsem se rozhodl, že by bylo fajn vytvořit jediný web, který by podobným způsobem prezentoval umění, které nabízí kamenné galerie. Ty většinou zastupují již prověřené autory a jsou určitým způsobem i známkou kvality nabízeného autora. ArtBanana je tudíž prodejní portál, který slouží galeriím jako jejich jednotný eshop. Samozřejmě jsme se časem ale nemohli zaměřit jen na galerie, a proto u nás prezentujeme i samostatné umělce, kteří nejsou zastoupeni galeriemi.

Samotný název ArtBanana vznikl náhodou z obrovského množství názvů, které přicházely v úvahu. Název ArtBanana byl však zdaleka nejchytlavější a nejvtipnější. Zároveň i barevnost loga odkazuje na popart z generace Andyho Warhola, který navrhl ikonický banán pro album legendárních Velvet Underground. Logo je ve tvaru samolepky, čímž vtipně odkazuje k notoricky známým samolepkám na banánech. Název se nám zdál vtipný, snadno srozumitelný, lehce zapamatovatelný ve všech jazycích a také se nám podařilo získat doménu artbanana.com, kterou využijeme při expanzi do dalších států.


Kdo všechno se za projektem skrývá?

Za projektem se skrývají zejména Ján Gajdušek a Štěpánka Šebková, kteří dnes tvoří jeho hlavní páteř. Nápad ale vznikl tak, že se jednou na Silvestra v Beskydech potkali Leoš Novotný s Honzou Gajduškem a při jednom lesním alkoholickém výletu je napadlo, že vytvořit podobný projekt by vlastně bylo docela fajn. Leoš je od té doby hlavním investorem projektu a Honza jej řídí. Štěpánka Šebková k nám přišla o něco později a dnes je pro projekt nepostradatelnou osobou. Za investiční skupinu Aacon Capital dále projekt hlídají Jan Matoušek a Tomáš Adámek. Máme také dvě šikovné stážistky, které nám pomáhají s PR a online monitoringem.

Jak to celé vlastně funguje?

Fungujeme jako klasický eshop se všemi jeho výhodami. Prodáváme však výtvarné umění, které je velmi specifickým produktem. Proto jsou již předem kladeny určité nároky na vzhled webu, kvalitu fotografií nebo bezpečnost přepravy. Nabízíme také náhled díla v interiéru, aby měl zákazník možnost dílo si představit tak, jak bude vypadat ve správném poměru na stěně v pokoji. Co se týká dopravy, spolupracujeme s přepravními společnostmi TNT a DPD a plně umožňujeme online platby jako každý jiný eshop. Nabízíme také rámování grafik.

Na jakého umělce či instituci jste ve sbírce AB nejvíc pyšní?

Vynikající autory nabízíme díky spolupráci s pražskou Chemistry gallery, díky které máme v nabídce díla od Samuela Pauča, Tomáše Jetely nebo Tomáše Němce.


Samuel Paučo, BC 33, 2013, olej na plátně, 190 x 210 cm, The Chemistry Gallery


Jaké jsou tvé osobní preference, když jde o současné české umění?

Co se týká obrazů, tak osobně bych si z nabídky na ArtBananě vybral spíše abstraktní díla (např. Samuel Paučo, Radoslav Bigoš, Matěj Olmer) nebo taková, která svým námětem stírají hranici mezi realitou a abstrakcí (Matyáš Maláč).


Matyáš Maláč, Mraky a zeleň, 2014, olej na plátně, 100 x 100 cm, Indigo Space


Máte/máš nějaký sběratelský koncept?

Veškeré sbírání se řídí buď osobními preferencemi a citem sběratele, nebo čistou investiční strategií. Osobně si myslím, že díla mladých autorů, které nabízíme na ArtBananě, jsou schopna vyhovět oběma těmto požadavkům. Velká většina z našich autorů jsou mladší ročníky, u nichž je velký potenciál, že cena jejich prací půjde v budoucnu nahoru.

Co považujete za dosavadní největší úspěch? A jaká je další meta? Jaké máte s projektem plány do budoucna?

Za největší úspěch zatím považujeme vůbec spuštění celého projektu. Přípravy a veškeré plánování bylo složité a jsme opravdu rádi, že se nám podařilo vytvořit fungující platformu. Jsme na samém začátku a prozatím máme v plánu oslovit co nejvíce umělců a galerií na českém trhu. No a poté se chceme vydat za hranice, zejména do Polska.

Do Polska?

Polsko je šíleně perspektivní trh, mají tam obrovské množství soukromých galerií a i jejich současná umělecká scéna je více stmelená a umí se lépe mezinárodně odprezentovat. Pro lidi ze zahraničí je tak polské umění více srozumitelné než to české, je to můj osobní pohled. A také k nám Poláci velmi vzhlížejí, proto očekávám, že by tam projekt ArtBanany mohl mít úspěch…


——————————————————————–

Tento projekt je mi opravdu hodně sympatický a mít nekonečný fondy, dost bych si toho na Artbananě vybrala.  Zaujala mě například práce Martiny Smutné:


Martina Smutná, Bez názvu 3 (z cyklu Die Klassizistischen strukturen), 2013, koláž, 53 x 44 cm, Galerie Kritiků


Nezapomeňte se porozhlídnout přímo na stránkách Arbanany a prozkoumat, jestli vám tam třeba něco nepadne do oka – protože plakáty a reprodukce jsou sice fajn, ale mít doma jedno originální dílo, za který navíc zaplatíte víceméně přímo jeho tvůrci, to zkrátka chceš!

Pac a pusu
post signature
Read More »

OSB desky – levný a dobrý!

OSB desky jsou sice spíš stavební materiál, zároveň jsou ovšem i vcelku levnou a efektní možností, jak dodat interiéru trochu originality. OSB desky nejsou navíc žádný onyx, jedná se tedy o dost snadno dostupnou záležitost. V interiéru se začaly objevovat už před pár lety, já si na ně vzpomněla až teď na Designbloku, kde jsem je potkala hned několikrát. No a tak jsem si pogooglila a nestačila se divit, kde všude se dají využít:
1. Tak například klidně jako celá stěna – tady ale OSB plní hlavně funkci čela postele. Přidej k tomu plakát s Darth Vaderem a já su jasná!
zdroj


2. Poměrně oblíbené je využití OSB desek v kuchyni – ať už na linku, podlahu, tak i jako obložení stěny.

zdroj
3. Taky z nich jde udělat i nějaký drobnější nábytek. Já beru OSB zkrátka jako dřevotřísku s mega velkejma třískama – je to sice levnej matroš, ale má nezanedbatelný vizuální hodnoty, který ovšem – uznávám – asi neocení každej. Na takové poličce ovšem podle mě vyzní jako chuťovčička snesitelná i pro ty, kterým z OSB na velké ploše vyskakuje kopřivka.

zdroj

4. Tohle vypadá dost handmade, vcelku by mě zajímala pořizovací cena.

zdroj

5. Na takovém detailíčku to OSB vypadá i docela ušlechtile, co?

zdroj

6. Krásná kombinace s černou linkou

zdroj

7. A co takhle udělat z OSB nástěnku? Tipuju, že vyjde levnějc jak korková.

zdroj

8. Zase kuchyň, ačkoliv z pracovní desky bych asi měla trochu obavy

zdroj

 9.

zdroj

 10.

zdroj
11. Musím říct, že OSB jako obložení části stěny mě poměrně dost oslovilo – stačí fakt jenom kousek a interiéru to dodá úplně novej význam
zdroj

12. A to bych to nebyla já, abych sem nedala nějakej pořádnej úlet. Ale dobrej, ne?

zdroj

13. A aspoň jedna podlaha musí bejt!

zdroj

14. A jedno super dostupný čelo postele, který si zvládne usmolit úplně každej

zdroj

 15. A na závěr zase jedna vyšší designová pro ty, co se toho nebojí

zdroj
Ačkoliv jsem OSB deskám v interiéru docela dlouho nemohla přijít na chuť, teď se mi fakt vcelu zalíbily. Šli byste do toho taky? 

Čus bus
post signature

Read More »

Designblok 2015 a co se mi líbilo

Sice jsem směrem k letošnímu Designbloku zaznamenala nějaké nespokojené připomínky ohledně lokace, musím ovšem říct, že mně to letos stejně zase úplně dostalo. Hrozně mě baví, jak je to každý rok něco úplně jiného – vloni byly expozice komorní v malých místnostech, letos v Průmyslovém paláci zas ve velkém otevřeném prostoru, kde spolu mohly i nějakým způsobem komunikovat. Když jsem byla na Designbloku poprvé, „výstava“ probíhala v nákladovém nádraží Žižkov – a to včetně vagónů. Abych pravdu řekla, tak už se dost těším, co organizátoři vymyslí za rok.
Na Designbloku nejvíc fandím menším českým značkám – ty mě totiž vždycky něčí překvapí. Tak například:
1. Porcelán z dílny dua Monika Kořínková & Barbora Šimková

2. Oáza collection – Klára Šumová a Dirk Wright

 3. Moje zamilované Dechem

4. Svítidla Beginning, která vznikla ve spojení Sebastian Kitzberger a Štěpán Smetana

5. Tenhle nábytek z kolekce UNI od Studia Muck mě dostal úplně kardinálně a chci ho hned!

6. Panáčci od Terky a Peti, respektive Pepe a Tete

 7. Zátiší u stolu s čokoládama Rozbíjím se

8. Mobil z dílny Porigami


9. A pak něco ze Superstudia – Křehký a vázy Naše květena od Kláry Šumové s kresbami Michala Bačáka
10. A Moser
Za mě dobrý. Zas sem po čase inspirovaná až na půdu. (faktjako)
Pac a pusu
post signature
Read More »

Vintage žárovky jak od strejdy Edisona

Velké žárovky s dlouhými uhlíkovými vlákny jsou záležitost, kterou jsem s otevřenou pusou obdivovala už na loňským Designbloku. A mám pocit, že to byly zrovna ty ikonické od dánských Danlamp. Letošní podzim s nima ovšem vyrukovalo hned několik značek, jako mí oblíbení Urban Outfitters, House Doctor, Madam Stoltz nebo Bloomingville. A zbytek možná taky, ale já sleduju hlavně tyhle.

Pokud máte takovouhle megalitickou žárovku, vlastně vůbec nepotřebujete lustr – bohatě postačí textilní kábl, samozřejmě ideálně pěkně barevný. To ale není nutnost, žárovka se samozřejmě můžue šroubovat do normálních lamp. Měla by mít lepší svítivost a pokud si to dobře pamatuju, tak pán vloni na Designbloku mi říkal, že kdyby se žárovka neničila zhasínáním a rožínáním, vydržela by svítit i 150 let v kuse. Možná přeháněl a je to jenom sto, ale i tak dost dobrý, cha. To zkrátka chceš! Jenom ji nesmíte rozmlátit hned při vyndávání z krabičky, což se mi jednou s jednou pěkně drahou úspornou povedlo a doteď z toho mám ujímání.

1. Tož zde numero uno s se zdobeným káblíkem od Urban Outfitters

zdroj

2. Bloomingville si zase myslí, že takovou žárovku stačí položit na stolek. Oukej

zdroj

3. Tohle je můj oblíbený obrázek – tady na blogu už jsem ho použila už několikrát. A vite proč? Protože je prostě dobrej. To ty žárovky, no.

zdroj

4. Lampička k posteli jako žárovka….no nevim, jestli to moc nesvítí do očí, ale vypadá to hezky. Tady je kabel zavěšený za Gym háček od HAY.

zdroj

5. Ó ano, beru hned i s pozadím

zdroj

6. House Doctor a industriální objímka

foto House Doctor

7. Tady bych se hrozně nutně potřebovala podívat osobně

zdroj
8. Toto je nápad, který mi leží v hlavě už leta. Stejně si ale myslím, že je to praktičtější někam, kde nechcete být oslnění žárovkou bez stínidla, takže nevím, jestli bych volila tu ložnici. Spíš třeba aťák nebo pracovnu?
zdroj

9. Ale vypadá to teda pěkně, to musime uznat, né?

zdroj

10. Jó.

zdroj

tak čus bus autobus

post signature

Read More »

Vzpomínka na Kodaň – Lyngby Porcelaen, Nomess Copenhagen a H. Skjalm P.

Smutný příběh vážení – můj telefon to zabalil a odešel do věčných lovišť. Přišla jsem tak o kontakty, o ze sentimentálních důvodů schované esemesky…ale o co jsem nepřišla, protože to bylo na kartě, jsou fotky. Do Kodaně jsem si sice brala foťáka, drobnosti, které mě zaujaly a cvrnkly do nosu, jsem si ale jen tak narychlo blejskala do telefonu s tím, že si je pak pořádně proštuduju. K čemuž jsem se tedy ve výsledku dostala až teď při snaze vydolovat z toho telefonu aspoň něco, ale lepší pozdě než nikdá, že.
Značka, do které jsem se v září v Kodani zamilovala na první pohled, je Lyngby Porcelaen. Jejich skleněné dózy na bonbóny/whatever mi naprosto učarovaly svou křehkou něžností a okamžitě jsem zatoužila jich hned několik vlastnit. No hele:

Vroubkované sklo v jemných barvách působí neuvěřitelně subtilně, přitom když dózu vezmete do ruky, nemáte vůbec pocit, ji rozdrtíte pouhým fouknutím. Kromě dóz mají i podobné vázy.

Obrázky lyngbyporcelain.com
Další značka (úplně z jiného soudku), kterou jsem neznala (shame on me), je Nomess Copenhagen. Ti mě dost zaujali svou nabídkou plexiklových úložných boxů v různých barvách, který se vždycky na něco hodí. Rozhodně budu tuhle značku nadále sledovat.

Obrázky www.nomess.dk

Značka H. Skjalm P. má sice nejdivnější název, zato je z těchto tří asi nejdostupnější. Je to taková dánská klasika, která má hodně blízko k dalším značkám, které je možné koupit i u nás, jako například Madam Stoltz nebo House Doctor. Rozhodně mě ale dost věcí zaujalo natolik, aby si H. Skjalm P. poznamenala.

Obrázky http://www.hskjalmp.dk/

Taky na cestách sbíráte tipy? Oslovilo vás něco? Čus bus

post signature

Read More »

Růžová na podzim? No představ si to!

Pro mě poměrně nečekaný trend letošních podzimňo-zimních katalogů je častý výskyt pudrově růžové barvy. A musím konstatovat, že mi to nějak vlezlo do palice. Studený tón růžové fakt vcelku jede, a to hlavně v kombinaci s černou nebo šedou, takže jistý rozdíl oproti jarním pastelkovým tónům to rozhodně je. No tak hlavní fotku jsem asi nevybrala úplně odpovídajícně tomuto popisu, ale aspoň to všici rozkliknete, abyste se podívali na to, co tím myslím, žejo.
1. Ze strany druhé je tenhle obrázek důkazem, že růžová může být i kompletní výmalba a přesto z toho nemusí nutně vylézt pokojíček pro princeznu.
zdroj

2. Podle mě se tahle růžová hodí hlavně jako jemný akcent. Třeba na lednici v přísně black&white kuchyni.

zdroj

 3. Ale zeď může být samo taky. Proč ne, jde o ten kontext…

zdroj

 4.

zdroj

5.

zdroj

6. Tady je jeden z konkrétních příkladů letošního podzimu – studené růžové tóny v kombinaci s šedou, jak to vidí Bloomingville. Mňam mlask!

zdroj

7. Růžová překvapivě velice dobře ladí s měděným kovovým odstínem, nicméně to už je fakt vcelku holčičí. Ta zelená tam k tomu ale taky pěkně ladí

zdroj

 8. Já chci růžovou pohovkůůů

zdroj
9. Jemně růžové ložní prádlo je něco, po čem sama tak trošku jako pošilhávám. Mám ve skříni brokátové od babičky do výbavy, ale má veliké polštáře a mně tak nějak přijde jako zhovadilost přešívat je na ty moje ikeácké rozměry….

zdroj

10. Tak že bych aspoň přetřela nějakou stoličku či tak něco?

zdroj

11. Další supr podzimní tip – černá, bílá a trošku pudru do teho.

zdroj

 12. Tam chcu bydlet.

zdroj

13. Tohle povlečeníčko by mi teda vůůůbec nevadilo

zdroj

14. S tou šedou je to hodně prima, což?

zdroj

15.

zdroj

16.

zdroj

Tak co, přesvědčila jsem vás, že růžová se hodí i na podzim? A v jaké kombinaci, co myslite?
Čus bus
post signature

Read More »