Archiv rubriky: galerie


Naše chodba s kelimem a galerií

Volejte sláva a tři dny se radujte! Na podzim jsme po třech letech (!) konečně dodělali chudáka otloukánka našeho bytu – chodbu. Je dost neomluvitelný, že nám (ehm, mně) to trvalo tak dlouho, ale na mou obranu – s chodbama je to prostě těžký a o naší to platí myslím ještě o chlup víc. Je to totiž dlouhá tmavá nudle s jedním světlem, ve které nám dlouho stačila jenom DIY čalouněná lavice, zrcadlo a věšák. Jinak tu nebylo nic, až na obrovskou holou bílou stěnu, ze které mi sice trochu tikalo voko, jenže prostě galerie na stěně prostě není jen tak hele. Vyladit obrázky tak, aby šly pěkně k sobě, je proces. Teda minimálně pokud jste já. No a taky co si budem vykládat, nedodělaná chodba člověka tíží vo dost míň než třeba ložnice, že.

Po svatbě jsme rozšířili sbírku obrazů u nás doma, takže v létě jsem začala vhodné kousky štosovat opřené o zeď a přemýšlet, jak s nima naložím. Jiří byl „nadšenej“, jak perfektně se to těch pár měsíců luxovalo. Nakonec jsem v bytě provedla mírnou rošádu, dovezla si ještě jeden zarámovaný plakát od rodičů….a všechno to k sobě zapadlo jak zadnice na hrnec. Nechat tomu čas se prostě vyplatilo, fakt. Ale vyfotit to, to je teda dost čelindž, protože nemám širokoúhlej objektiv a chodba má asi metr na šířku. Ale je to fakt moc hezký! Musíte mi to věřit.

Zde moje obrázky našich konstelací, které jsme měli původně nad postelí, a plakát z Petersborough petroglyfů v Kanadě, který jsem si odtamtud v deseti letech dovezla. Níže plakát od Hanny Konoly, plakát z art eventu IKEA (se kterým jsem provedla naprosto nevyslovitelnou svatokrádež, ehm, to vám ani nemužu napsat) a grafika od Blažka. Na fotku už se nevešel tisk Alenky na čajovém dýchánku od Anny Bond, moje zarámové swatche akvarelek a zelená kovová hlava.

Další velmi zásadní prvek, který této části našeho interiéru hrozně pomohl od jeho nehostinnosti, je náš milovaný afghánský kelim z Maimany, o které jsem někdy před rokem psala článek TU. Miluju orientální vlněné koberce a kelim jsme si přála už dlouho. Teď už mi do sbírky chybí akorát jeden azilal a mám to komplet. Koberec hned po položení zafungoval v podstatě jako kouzlo. Naše chodba najednou není jenom naprosto prázdný prostor mimo kontext našeho bytu, ale jeho součást, na kterou mě těší se koukat stejně jako na všechny ostatní. Dává to smysl? No prostě mám děsnou radost z naší chodby, tak jsem vám to musela nafotit, i když je to prostě „jenom“ chodba.

Ačkoliv jsme v bytě renovovali parkety, v chodbě nešly udělat zaráz s pokojema. Teď s kobercem to už ale ani vlastně není potřeba.

S kelimem doma žijeme už rok, tak jenom pár poznatků k jeho údržbě: je super. Vypadá furt stejně (a to se po něm dost chodí), nijak se nehýbe a neklouže (máme pod ním ale protiskluzovou podložku z IKEI) a dokonce i obavy z toho, že na červené bude hodně vidět jakýkoliv bordel, se ukázaly jako vcelku liché nebo minimálně přehnané. Rohožku musíme rozhodně luxovat častěji a těch pár bílých nití, co se občas někde vyskytnou z prádla, když tak člověk sebere. Jenom nedoporučuju stavět nad něj sušák s prádlem – ve vlhku totiž může trochu pouštět.

Článek vyloženě o kelimech jsem psala zde, o malé skvělé české značce Maimana, ze které je ten náš, zase ZDE
Jak očalounit lavici KLIK

K naší chodbě samozřejmě patří i mé DIY „pusinku“, které žel bohu nende moc vyfotit. Návod najdete ZDE.

No když se to veme kolem a kolem, dalo to docela dost práce, aspoň mojí hlavě teda. A přitom taková blbost, co?
Dali jste si na předsíni/chodbě u vás doma záležet anebo utřela?
Krásnou neděli vinšuju

post signature

Read More »

Artbanana.cz – současné umění online & rozhovor

Dneska bych vám chtěla představit jeden projekt, který mě musím říct opravdu hodně oslovil. A o co že se to tedy jedná? Abych se vyjádřila co nejstručněji (protože moje pindy jsou dneska vlastně zcela irelevantní), Artbanana.cz je eshop se současným uměním. Projekt zastřešuje různé umělce a galerie a vy si tak můžete vybrat umělecké dílo přímo z pohodlí vašeho vyhřátého obýváčku. A mě tak nějak zajímalo víc, takže jsem si skrz mail o projektu popovídala s jedním ze zakladatelů Arbanany Jánem Gajduškem. Tož čteme dále!



Na základě čeho/jak nápad projektu Artbanana vznikl a proč zrovna „banana“?


Nápad vznikl už celkem dávno. Bylo to v době, kdy se na webu začal silněji prosazovat globální server saatchionline.com, který prodává výtvarné umění po celém světě, a slouží také jako stránka, kde se umělci samostatně prezentují. Říkal jsem si, že něco podobného u nás zatím není, ale měl jsem myšlenku projekt udělat jinak. Saatchi je až moc otevřená platforma, kde může své výtvory dát opravdu každý. Proto jsem se rozhodl, že by bylo fajn vytvořit jediný web, který by podobným způsobem prezentoval umění, které nabízí kamenné galerie. Ty většinou zastupují již prověřené autory a jsou určitým způsobem i známkou kvality nabízeného autora. ArtBanana je tudíž prodejní portál, který slouží galeriím jako jejich jednotný eshop. Samozřejmě jsme se časem ale nemohli zaměřit jen na galerie, a proto u nás prezentujeme i samostatné umělce, kteří nejsou zastoupeni galeriemi.

Samotný název ArtBanana vznikl náhodou z obrovského množství názvů, které přicházely v úvahu. Název ArtBanana byl však zdaleka nejchytlavější a nejvtipnější. Zároveň i barevnost loga odkazuje na popart z generace Andyho Warhola, který navrhl ikonický banán pro album legendárních Velvet Underground. Logo je ve tvaru samolepky, čímž vtipně odkazuje k notoricky známým samolepkám na banánech. Název se nám zdál vtipný, snadno srozumitelný, lehce zapamatovatelný ve všech jazycích a také se nám podařilo získat doménu artbanana.com, kterou využijeme při expanzi do dalších států.


Kdo všechno se za projektem skrývá?

Za projektem se skrývají zejména Ján Gajdušek a Štěpánka Šebková, kteří dnes tvoří jeho hlavní páteř. Nápad ale vznikl tak, že se jednou na Silvestra v Beskydech potkali Leoš Novotný s Honzou Gajduškem a při jednom lesním alkoholickém výletu je napadlo, že vytvořit podobný projekt by vlastně bylo docela fajn. Leoš je od té doby hlavním investorem projektu a Honza jej řídí. Štěpánka Šebková k nám přišla o něco později a dnes je pro projekt nepostradatelnou osobou. Za investiční skupinu Aacon Capital dále projekt hlídají Jan Matoušek a Tomáš Adámek. Máme také dvě šikovné stážistky, které nám pomáhají s PR a online monitoringem.

Jak to celé vlastně funguje?

Fungujeme jako klasický eshop se všemi jeho výhodami. Prodáváme však výtvarné umění, které je velmi specifickým produktem. Proto jsou již předem kladeny určité nároky na vzhled webu, kvalitu fotografií nebo bezpečnost přepravy. Nabízíme také náhled díla v interiéru, aby měl zákazník možnost dílo si představit tak, jak bude vypadat ve správném poměru na stěně v pokoji. Co se týká dopravy, spolupracujeme s přepravními společnostmi TNT a DPD a plně umožňujeme online platby jako každý jiný eshop. Nabízíme také rámování grafik.

Na jakého umělce či instituci jste ve sbírce AB nejvíc pyšní?

Vynikající autory nabízíme díky spolupráci s pražskou Chemistry gallery, díky které máme v nabídce díla od Samuela Pauča, Tomáše Jetely nebo Tomáše Němce.


Samuel Paučo, BC 33, 2013, olej na plátně, 190 x 210 cm, The Chemistry Gallery


Jaké jsou tvé osobní preference, když jde o současné české umění?

Co se týká obrazů, tak osobně bych si z nabídky na ArtBananě vybral spíše abstraktní díla (např. Samuel Paučo, Radoslav Bigoš, Matěj Olmer) nebo taková, která svým námětem stírají hranici mezi realitou a abstrakcí (Matyáš Maláč).


Matyáš Maláč, Mraky a zeleň, 2014, olej na plátně, 100 x 100 cm, Indigo Space


Máte/máš nějaký sběratelský koncept?

Veškeré sbírání se řídí buď osobními preferencemi a citem sběratele, nebo čistou investiční strategií. Osobně si myslím, že díla mladých autorů, které nabízíme na ArtBananě, jsou schopna vyhovět oběma těmto požadavkům. Velká většina z našich autorů jsou mladší ročníky, u nichž je velký potenciál, že cena jejich prací půjde v budoucnu nahoru.

Co považujete za dosavadní největší úspěch? A jaká je další meta? Jaké máte s projektem plány do budoucna?

Za největší úspěch zatím považujeme vůbec spuštění celého projektu. Přípravy a veškeré plánování bylo složité a jsme opravdu rádi, že se nám podařilo vytvořit fungující platformu. Jsme na samém začátku a prozatím máme v plánu oslovit co nejvíce umělců a galerií na českém trhu. No a poté se chceme vydat za hranice, zejména do Polska.

Do Polska?

Polsko je šíleně perspektivní trh, mají tam obrovské množství soukromých galerií a i jejich současná umělecká scéna je více stmelená a umí se lépe mezinárodně odprezentovat. Pro lidi ze zahraničí je tak polské umění více srozumitelné než to české, je to můj osobní pohled. A také k nám Poláci velmi vzhlížejí, proto očekávám, že by tam projekt ArtBanany mohl mít úspěch…


——————————————————————–

Tento projekt je mi opravdu hodně sympatický a mít nekonečný fondy, dost bych si toho na Artbananě vybrala.  Zaujala mě například práce Martiny Smutné:


Martina Smutná, Bez názvu 3 (z cyklu Die Klassizistischen strukturen), 2013, koláž, 53 x 44 cm, Galerie Kritiků


Nezapomeňte se porozhlídnout přímo na stránkách Arbanany a prozkoumat, jestli vám tam třeba něco nepadne do oka – protože plakáty a reprodukce jsou sice fajn, ale mít doma jedno originální dílo, za který navíc zaplatíte víceméně přímo jeho tvůrci, to zkrátka chceš!

Pac a pusu
post signature
Read More »