Archiv rubriky: Ikea


IKEA + HAY = VSL, ééé, teda YPPERLIG

Cha, myslím, že mi můžete pogratulovat k nejagresivnějšímu titulku v historii tohoto blogu. No co no! Konečně to totiž přišlo – událost, které jsem se nemohla dočkat už asi tisíc let (nebo mi to tak alespoň připadalo). Moje oblíbená IKEA se spojila s ikonou dánského designu HAY a vznikla z toho kolekce YPPERLIG (a jo, všechno se to píše verzálkama). Ta by se teď během října měla objevit v obchodních domech a věřím, že to bude stát za to.

HAY je super kvalitní a highendová designová značka pro ty, co neradi kompromisy. Z toho vyplývá, že pořídit si z jejich nabídky něco většího, než papírovou krabici, vyžaduje příslušnost k jiné ekonomické skupině, než do jaké patřím já. Ha. Ypperlig je tak možnost okusit echt výjimečný a nadčasový design, ale přitom si nemuset brát hypotéku! A to chceš. Nebo teda nevim, esi to chceš ty, ale já to chci určitě.

Ypperlig je kolekce minimalistická, ale přitom hravě barevná, takže hezky zapadne jak do interiérů s důrazem na design, tak i do našeho eklektického hnízda.

Brousím si zuby na nějaký textil, protože ten má HAY fakt super. Ale trochu mě mrzí, že nepotřebujem nějaký stolek nebo židle, protože třeba ten konferenční hore je fakt boží. Kromě nábytku a textilu se v kolekci objevují i výrazné doplňky nebo nová podoba legendární ikeácké modré tašky.

HAY je dánská značka, kterou vytváří manželský pár Mette a Rolf Hay(ovi). Firmu založili v roce 2002 a od té doby vytváří spousty krásných doplňků a nábytků, ve kterých je zřejmá inspirace architekturou a abstraktním uměním. Mimochodem – pokud budete mít někdy cestu do Kodaně, v centru mají moc krásný obchodo-showroom, který je koncipovaný víceméně jako byt a fakt stojí za návštěvu.

Upřímně věřím, že HAY do kolekce Ypperlig promítli svoje nekompromisní požadavky na kvalitní materiály a zpracování. Pokud totiž jejich věci znáte, asi mi dáte za pravdu, že ve své vlastní produkci žádný prostor pro omyly nemají – všechno je vždycky ťip ťop.

Už se nemůžu dočkat, až si to všechno ošmatlám naživo. Padlo vám něco do oka?
Čus bus
post signature

Read More »

Byt může být zařízen levně a přesto hezky

Máte nový byt a je třeba jej zařídit. Rádi byste měli byt pěkný, ale zároveň levný. Jak to udělat? Jak si zařídit byt levně a pěkně? Po tom touží asi většina z nás, mít krásný byt, za jehož hezký vzhled bychom nemuseli utratit majlant. Pokud jste domácí kutil, můžete si spousty věcí doma udělat sami […]

Read More »

Jak se rozroste Ikea

Že je Ikea velmi oblíbeným obchodem s nábytkem, o tom není pochyb, protože Ikae, má rozhodně co svým zákazníkům nabídnout. Své produkty má kvalitní, cenově dostupné, pěkné a ve většině případů i dostupné skladem a proto právě do tohoto obchodního domu jezdí spousta zákazníků spousty kilometrů daleko. Nejednoho z nás zajímá, kdy a kde se […]

Read More »

DIY: Jak jsem se rozhodla, že očalouním křeslo

Trochu se mi chce tento článek označit jako „tohle doma nezkoušejte“, ale pokud máte dost trpělivosti a čas asi milion hodin, tak směle do toho.
Toto křeslo vzniklo v kombinaci dávné touhy očalounit rozpadlé křeslo po babičce, natočit video (fail č. I. ještě před toaletkou) a vytvořit něco speciálního v rámci úkolu od IKEA na Designblok 2014. Ano, tenhle článek prosím odkládám od podzimu 2014, kdy jsem křeslo očalounila a u toho natočila hromadu materiálu, kterej plesniví ve složce někde v útrobách mého počítače. Co už.
Tenhle projekt byl do dnešního dne jednoznačně tím nejkomplikovanějším, do jakého jsem se kdy pustila, takže jsme na něj taky nejvíc hrdá. Křesílko má sice do dokonalosti daleko, ale sedí se mi v něm náramně a parádu taky docela nadělá. No ne?

A tady pro ilustraci stav před:

Pokud máte doma něco podobného a vyhodit vám to přijde škoda, připravte si:
  • kýbl a čisticí prostředky
  • staré noviny
  • nůžky
  • molitan
  • vatelín/starou deku
  • látku dle výběru
  • lak na nohy/područky/whatever
  • šicí stroj, čalounické špendlíky, jehlu a nit
  • tavicí pistoli/sponkovačku
  • můžete zkusit lepidlo ve spreji, ale podle mě je totálně na prd
  • dílčí potřeby jako pilku na železo
  • nové šrouby a matice
  • čokoládu na nervy. Nebo radši cucací bonbóny, ať si to nezasviníte
  • čas a trpělivost

Jako první bod jsem si skořepinu očistila od starého potahu a zpuchřelého molitanu. Následně jsem pomocí šroubováku, pilky na železo a sprostých dávek odstranila prehistorické zapečené šroubky a oddělila nohy od skořepiny. Nohy jsem následně nalakovala lesklým modrým lakem.

V dalším kroku jsem si vyřezala kousky molitanu podle papírových šablon, které jsem si vyrobila na základě tvaru křesla. Ty jsem ke skořepině přilepila a následně přistehovala (skořepina v sobě měla na tohle otvory).
Stále podle stejných šablon jsem si vyrobila „první vrstvu“ ze staré deky. Jinak je pro tyto účely ideální vatelín.
Posléze přišlo už poměrně pečlivější stříhání vrchní vrstvy. Stejně jsem ve střihu udělala chybu, takže látku nemám správně vyplou, ale vlasy si kvůli tomu rvát nebudu. Potah jsem následně sešila, pomocí špendlíků na křeslo vypla a následně v podstatě nalepila.

Na závěr přišlo začistit okraje, přilepit ke skořepině látku ze zadní strany a přišroubovat zpátky nohy. O několik hodin a jedno psí kousnutí (true story!) později, tadáááá:

Křeslo.

Uff. Tak to bychom měli. Žádný další resty už v archivu nemám. Myslím.

post signature

Read More »

Můj pracovní koutek

Člověk by si myslel, že jakmile vyleze ze školy, už žádnou home office nepotřebuje a k pracovnímu stolu mimo zaměstnání znova jaktěživ nesedne. Ha – ha. Jo, tak to možná v nějakým jiným vesmíru, v tom mým teda nikoliv. Nicméně ono to s tím pracovním stolem doma nemusí být taková trága…doma si při práci přeci jenom můžu hodit nohy nahoru a obklopit se tím, čím chci. 
Takže tu vám představuju místo, kde vznikla většina článků z uplynulého roku, pokud jsem se tedy zrovna nepřesunula do postele (hned vedle).

Stůl je kombinace mojí staré desky, kterou jsem vlastnoručně přebrousila a přelakovala a přišroubovala k ní nohy z Ikei. Židle je po prarodičích a potahovala jsem ji už kdysi dávno, článek o potahování tady.
S těma nohama to bylo docela legrační – dotáhla jsem je domů cca v devět večer…a okamžitě jsem je musela začít šroubovat, já, chcíplina, přímo do masivu, bez akuvrtáku. Ale zvládla jsem to a hned ten večer jsem se mohla poplácat po rameni, jakej jsem pašák.

Mramorovou poličku mám z Nordic Day. Levná nebyla, ale je mramorová! No a pak už jen pár nezbytných drobností, pohlednice, krabičky, kaktusy…a samozřejmě moje milovaná lampa opět z Ikei. Ve větší krabici schovávám všechny kábly, v té menší mám washi pásky. Skleněný box pak obsahuje takový ty papírky, který nedokážu vyhodit – lístky z kina, koncertů, účet od bot nebo hezkej letáček.

V drátěném koši schraňuju tubusy, vodováhu, balicí papíry a stativ. Kam jinam s tim, že? Jako odpaďák mi slouží ikonický Le Sac en Papier zase z Nordicu. Jsem s těma svýma nákupama dost monotematická koukám. Papírový pytel mě dost baví a musím říct, že je překvapivě i vcelku praktický. Samozřejmě do něj neházím ohryzky ani čajový pytlíky, ale to by mě v ložnici stejně ani nenapadlo.

Co se týče obrázků, tak moje oblíbené krokusy od Myyny předpokládám znáte a jestli ne, tak byste je teda poznat rozhodně měli. Ideálně osobně, protože jsou fakt překrásný (pro ty, co milujou jaro a akvarel jako já, prostě must-have). Druhý obrázek s gejšama mám od rodičů z Japonska.

Pracujete doma? A jak vypadá vaše home office? Omluvte mé ISO. Papa
post signature
Read More »