Archiv rubriky: křeslo


Křesla, která nestárnou a nabývají na hodnotě

Pohovka je v obývacím pokoji samozřejmostí a krásné pozornost poutající křeslo je odrazem vaší osobnosti. Vyberte si takové, s kterým srostete, a při představě, že by vám ho někdo zasedl, vás bude jímat hrůza. A když budete mít štěstí a do křesla investujete, možná se z něj stane postupem času ikona.

Příspěvek Křesla, která nestárnou a nabývají na hodnotě pochází z HOME

Read More »

DIY: Jak jsem se rozhodla, že očalouním křeslo

Trochu se mi chce tento článek označit jako „tohle doma nezkoušejte“, ale pokud máte dost trpělivosti a čas asi milion hodin, tak směle do toho.
Toto křeslo vzniklo v kombinaci dávné touhy očalounit rozpadlé křeslo po babičce, natočit video (fail č. I. ještě před toaletkou) a vytvořit něco speciálního v rámci úkolu od IKEA na Designblok 2014. Ano, tenhle článek prosím odkládám od podzimu 2014, kdy jsem křeslo očalounila a u toho natočila hromadu materiálu, kterej plesniví ve složce někde v útrobách mého počítače. Co už.
Tenhle projekt byl do dnešního dne jednoznačně tím nejkomplikovanějším, do jakého jsem se kdy pustila, takže jsme na něj taky nejvíc hrdá. Křesílko má sice do dokonalosti daleko, ale sedí se mi v něm náramně a parádu taky docela nadělá. No ne?

A tady pro ilustraci stav před:

Pokud máte doma něco podobného a vyhodit vám to přijde škoda, připravte si:
  • kýbl a čisticí prostředky
  • staré noviny
  • nůžky
  • molitan
  • vatelín/starou deku
  • látku dle výběru
  • lak na nohy/područky/whatever
  • šicí stroj, čalounické špendlíky, jehlu a nit
  • tavicí pistoli/sponkovačku
  • můžete zkusit lepidlo ve spreji, ale podle mě je totálně na prd
  • dílčí potřeby jako pilku na železo
  • nové šrouby a matice
  • čokoládu na nervy. Nebo radši cucací bonbóny, ať si to nezasviníte
  • čas a trpělivost

Jako první bod jsem si skořepinu očistila od starého potahu a zpuchřelého molitanu. Následně jsem pomocí šroubováku, pilky na železo a sprostých dávek odstranila prehistorické zapečené šroubky a oddělila nohy od skořepiny. Nohy jsem následně nalakovala lesklým modrým lakem.

V dalším kroku jsem si vyřezala kousky molitanu podle papírových šablon, které jsem si vyrobila na základě tvaru křesla. Ty jsem ke skořepině přilepila a následně přistehovala (skořepina v sobě měla na tohle otvory).
Stále podle stejných šablon jsem si vyrobila „první vrstvu“ ze staré deky. Jinak je pro tyto účely ideální vatelín.
Posléze přišlo už poměrně pečlivější stříhání vrchní vrstvy. Stejně jsem ve střihu udělala chybu, takže látku nemám správně vyplou, ale vlasy si kvůli tomu rvát nebudu. Potah jsem následně sešila, pomocí špendlíků na křeslo vypla a následně v podstatě nalepila.

Na závěr přišlo začistit okraje, přilepit ke skořepině látku ze zadní strany a přišroubovat zpátky nohy. O několik hodin a jedno psí kousnutí (true story!) později, tadáááá:

Křeslo.

Uff. Tak to bychom měli. Žádný další resty už v archivu nemám. Myslím.

post signature

Read More »