Domov plný barev a zeleně

Našla jsem na The Design Files svůj dream house! Už zase. Ale tenhle fakt píše! Je v něm spousta barev, rostlin, dřeva a nadčasových kousků a nachází se - jak jinak - v Austrálii. Mám pocit, že o australským bydlení už jste ode mě něco slyšeli. Jednou, dvakrát...do půl roku minimálně, že, ha. Kdyby to nebylo dva dny letadlem, už jsem tam dávno!

Tenhle krásný dům patří paní Maritě McCausland, která v Melbourne vlastní obchod s pokojovýma rostlinama Into The Wild. Čili něčím, co je u protinožců asi vcelku běžný, ale u nás existuje zatím akorát na bázi několika málo projektů. Ale zpět k bydlení. Je totiž boží.



Krásná barevná škála, nádherná kresba dubového dřeva a zelený. Hooodně zelenýho. Já vlastně ani nevim, co přínosnýho bych k tomu mohla říct, když ty fotky tak hlasitě mluví samy za sebe.


Na tmavě modrý stěny potřebujete hodně australskýho světla anebo hodně odvahy. Ale třeba moji prarodiče prý měli v této barvě vymalovaný strop v obýváku i tady v Brně. No a já doufám, že si v té barvě jednou vymaluju aspoň záchod. Jinak čekujte ten mid-century lustr!


Musím říct, že jsem se po čtyřech letech usilovné snahy posunula od sériového kytkovraha k něčemu o pár stupňů závažnosti níž, ale na 100 % to teda furt není. Mou poslední obětí je kaktus z terárka, vedle kterého jsem já idiot postavila zvlhčovač vzduchu. Kaktus mi zplesnivěl. No chápete to? Mně plesniví kaktusy. (Ne, nebylo to poprvé). Každopádně starček (ta hrášková kytka na obrázku) jsem si v červnu dovezla z Dánska a vypadá to, že se mu u nás vcelku líbí! Calatheu (vyčuhuje v pravém dolním rohu) mám doma taky a je to super komunikativní kytka - když má žízeň, prostě svěsí listy a po zalití se hned vzpamatuje. Né jak ty jiný fifleny, co dělaj jakože nic, a naráz chcípnou.
Ty barvy, ach! Ten přehoz, doubleach! 

No a tady u té poslední fotky už mi regulérně škube voko nadšením. Jakkoliv miluju každičký centimetr našeho bytu, jestli se někdy budeme někam stěhovat, bude to za světlem.




Tak se mi to trochu zvrhlo v ódu na kytky, ale fakt jsem do nich zamilovaná čím dál tím víc. Mám doma takový džungle-koutek, na který čučím, když sedím v křesle - anebo který mám v periferním zorném poli, když sedím doma v křeslo na home office. A fakt nekecám, že to pomáhá na hlavu. Jsem opravdu hodně úzkostlivý člověk a tohle je jedna z věcí, kterou mám ozkoušenou, že klidu mojí duše fakt pomáhá. Jak prosté!

Originální fotky jsou od Caitlin Mills pro bezednou studnici inspirace The Design Files.

Dobrou noc vinšuju
post signature

„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde