I když už skoro všechny tyhle fotky na blogu byly, dneska jsem se rozhodla konečně vám ukázat můj bývalý pokoj v celé své kráse tak, jak jsem si ho skoro rok piplala.

Když jsem dodělala školu a našla si práci, hledání vlastního bydlení bylo dalším logickým krokem v mém dospělém životě. Protože jsem měla to štěstí, že jsem studovala ve svém rodném městě, k stěhování od rodiny mě jinak nic nenutilo. Jen jsem v těch šestadvaceti začala mít už poměrně intenzivní pocit, že bych se odstěhovat už fakt měla. A to, jak hrozně smutno mi bylo první noc v novém bytě, mě v tom jenom utvrdilo. Kdybych se totiž od rodičů neodstěhovala tenkrát, tak už asi nikdy :))

Svůj první (a myslím, že i poslední) podnájem jsem pojala jako projekt. Nechtěla jsem dělat žádná polovičatá řešení, takže mi dlouho trvalo, než jsem pokoj zařídila podle svých představ. Leccos jsem sice nestihla (třeba DIY čelo postele), ale i tak jsem byla s výsledkem spokojená.

Tak vás zvu na krátký exkurz do minulosti - protože v současnosti už intenzivně pracuju na projektu č. 2., kterým vás doufám budu zásobovat budoucnu!

O křesílku jsem toho nadrásala už mraky, nejvíc jeho story shrnuje článek o jeho vzniku ZDE.

Takže už vlastně ani nemám co dodat. Ony ty obrázky stejnak mluví samy za sebe, i když některé byly focené víceméně ve tmě, takže jejich kvalita není valná. Bydlelo se mi krásně, ale teď už je čas říct mému minulému bydlení čus bus. Příští sneak peek už snad bude z naší nové domácnosti.