Na sametové pohovky mám z neznámých příčin lehkou úchylku. Na té naší si to vynahrazuju alespoň polštářky, ve snu ale tajně toužím jezdit ksichtem po jemném a hebkém povrchu celé sedačky, ideálně zelené. Jo, to fakt zní trochu úchylně.
Jeden z důvodů, proč mě pohovky ze sametu tak berou, bude určitě i to, že je obvykle vyrábí v krásných sytých barvách. Zelená, modrá, rudá, švestková, ale i pudrové tóny... to já hodně ráda. Samet úžasně odráží světlo, vypadá luxusně a hodí se do interiérů v různých stylech. Mně se samozřejmě nejvíc líbí ty bohémsky eklektické, kam tak nějak snadno zapadnou, v těch střídmějších interiérech pak zas zastávají funkci výrazného solitéru, který se o celkový dojem z místnosti postará víceméně sám.
1. Úžasná barva, velmi elegantní a střídmé vyznění.
2. Tmavě modrá v kombinaci s šedou,
beni ourain kobercem a kapkou lesku - tré eležánt!
3. Nejsem si jistá, co si myslím o tom tuftování furt, ale barva je božská.
4. Ta modrá....ach, mám děsnou chuť si tam lehnout, děsnou chuť
5. Tahle mi přijde jak z Amelie z Monmartru. To už sem dlouho neviděla mě teď tak napadá
6. Hnědá kupodivu taky dobrá.
7. To je tak děsně dobře barevný, že mě nabíjí energií jenom ta fotka.
8. Krásné podzimní ladění a pohovka tentokrát ve zlaté - řekla bych, že ty metalické odstíny dokáže samet hodně dobře odfejkovat. To znamená co? Samet = must have každé straky
9. Bonbónkově růžová
10. A nordic chic zelená na závěr
A jak to máte se sametem vy?
Čus bus