S kytkama to bohužel stále nějak neumím. Sice se doopravdy snažím, ale pak zasáhne nepřízeň osudu (např. vypnuté topení během odjezdu na dovolenou a pokles teploty na 16°) a je to všechno v kouři. Přitom bych si tak přála mít v bytě takovou malou soukromou džungli, u které bych se mohla radovat z každého nového listu... Místo toho naše kytky akorát dennodenně přemlouvám, aby zůstaly naživu. Napřed to zkouším po dobrým ve stylu "ale no ták, ty jsi přeci velkej silnej fikus, tebe trochu  moc zálivky přeci nemůže vůbec rozhodit". V případě, že toto nezabere, zkoušíme postup jiný: "hele ale už toho mám dost, nehodlám tě tady furt přemlouvat. Buď se okamžitě vzpamatuj nebo to mezi náma fakt nemá cenu."  Což ovšem ve většině případů taky nezabere. Nezbývá než se zasnít u článku s obrázkama toho, jak to u nás doma nikdy vypadat nebude.

1. V koupelně rozhodně ne, protože máme okno do světlíku, ze kterýho ale žádný světlo nesvětlíkuje. Což je blbý, protože tohle je boží.

3. U nás doma furt dumám, kam ty kytky dát - takovýhle schodečky se mi zdají jako vysoce funkční i estetická věc zároveň!

4. Z naší kuchyně jsem dnes konečně ostříhala a vyhodila úplně mumifikovanej rozmarýn, o kterým jsem si asi dva měsíce namlouvala, že furt žije. Nežil. Resp. teď zažívá znovuzrození v troubě s vepřovou kýtou.

5. Trend závěsných květináčů se mi tak dlouho nelíbil, až mu pomalu začínám přicházet na chuť.

 6.

7. Dracéna mi dycky přišla jako úplně trapná lowcost kancelářská kytka, ale musím říct, že tady vypadá fakt krásně.

 8. Nojo, vono když má někdo taky takovýhle vokno, tak se ty kytky pěstujou samy, žejo!

9. Po teráriu sukulentů toužím už strašně dlouho. Myslím, že si ho toto jaro fakt i vyrobím!

10. A na závěr obří fikus lyrata, kterej jednou z těch mých dvou miminek vypěstuju. Se vsaďte! Anebo se radši nesázejte...

Dobrou noc a džunglím v bytech třikrát nazdar!