Nedávno jsem se rozhodla, že konečně přišel čas potáhnout naši lavici v předsíni. Ulovili jsme ji asi před rokem v bazaru s tím, že jí akorát pořídíme nový potah, ale vhodná látka se furt nějak nechtěla objevit. Takže jsem se jednoho krásného dne v práci sbalila dřív a velice odhodlaně vyrazila do města směr látky s tím, že napopadesáté už budu určitě úspěšná! A taky že jo! Na některý věci se zkrátka vyplatí si počkat.

V galanterii v sekci dekoračních látek jsem ulovila krasavici s potiskem květin a la holandská barokní malba, kterou sama sobě momentálně docela závidím. V trochu jiném barevném provedení mi tahle látka padla do oka už dřív, ale v té původní bylo hodně fialové. Tím jsem si nebyla úplně jistá, takže jsem se rozhodla si to nechat ještě trochu projít hlavou – a dobře jsem udělala!

No a takhle to celý dopadlo:

Postup jsem tentokrát nefotila z jednoho prostýho důvodu – je prakticky stejný, jako když jsem čalounila čelo postele zde. Stačilo odmontovat sedák, odstranit lemovku, a pak už jen velice jednoduše potáhnout pomocí sponkovačky. Největší fuška byla jako obvykle dobře vypnout rohy, jinak mi celá tato zábava zabrala maximálně hodinu času! Čtverce a obdélníky jsou na potahování rozhodně level začátečník, takže jestli máte podobné plány, určitě se toho nebojte.

Další challegne byla nějak použitelně to vyfotit. Lavice je v chodbě bez oken a zapnutý světelný nápis se fotí poměrně blbě, navíc ještě naproti zrcadlu… Nakonec jsem tento problém vyřešila papírovou kuchyňskou utěrkou přelepenou přes blesk. Zní to trochu dementně, co? To byl prosím tip, který na mě vyskočil na fejsbuku, a který jsem tedy nutně musela ihned vyzkoušet. Respektive – radili použít nafouknutý igelitový pytlík. Jenomže jediný „bílý“, který jsem doma našla, měl na sobě modrý nápisy Albert. První pokusná fotka byla celá modrá a na druhý nebylo vidět vůbec nic, jenom modrá svítící igelitka, která se odrážela v zrcadle. Hrozně mě mrzí, že jsem tu fotku smazala, protože jsem se jí chechtala asi pět minut.

Ať máte alespoň nějaký doplňkový obrazový materiál, zde je lavice „před“. Látka byla na omak jakože lněná, což by bylo fajn, ale ta barva byla k uzoufání nudná, pokud né vyloženě hnusná.

Pokud vám unikl článek o výrobě svítícího nápisu „pusinku!“, návod najdete tady.

Jinak látka na ploše vypadá takto:

A to je prosím konec story naší lavice. Dobrý, ne?
Krásný zbytek víkendu

Read More »