Tak tu máme 1. máj, lásky čas, a svatební sezóna se rozjíždí na plnou palbu. To zní jako vhodná doba a další svatební článek, tentokrát o doplňcích a vizáži! Jinými slovy - dneska to snad bude oproti minulému článku vcelku krátký, i tak mám pro vás ale pár tipů a poznatků. Prosim vás, jestli rádi sledujete nějaký fashion a beauty blogy, tak nemějte velký očekávání. Aby bylo jasno, tak letos jsem na sobě měla makeup asi dvakrát, což by vám mohlo napovědět, jaký mám k těmto záležitostem vztah, hehehe. No tak jdeme rovnou na to!

Boty, závoj, šperky a prstýnky

Boty byly pro mě z této oblasti jednoznačně nejdůležitější položka. Já totiž boty naprosto miluju, i když to už asi delší dobu není moc poznat.Vlastnila jsem (a stále ještě vlastním) opravdu rozsáhlou sbírku sandálků na podpatku a lodiček, které ale do práce nebo na kapačku do špitálu fakt nenosim. Pořád po nich ale mé srdce touží, a to tak že velmi. Moje idea byla neskromná - třpytivý lodičky Jimmy Choo. Ehm. To bylo sice reálný zhruba jako to, že nám přijedou zahrát praví Rolling Stones, ale nějak jsem tu ideu nedokázala dostat z hlavy. No a pak se stala srandovní věc - při zcela náhodné návštěvě jednoho brněnského obchoďáku jsem našla třpytivé stříbrné lodičky z plesové kolekce, které odpovídaly jak mé cenové kategorii, tak i požadavkům. Boty jsem tak měla mnohem dřív, než jsem věděla, jak budou vypadat moje šaty. To bych vám osobně rozhodně nedoporučila, ale v mém případě to fungovalo. Já si je zkrátka vysnila a vesmír mi je seslal.



K botám je nutno zmínit pár důležitých věcí:

1. Může vám to připadat jako samozřejmost, ale myslete na to, aby boty byly pohodlné, případně mějte v záloze něco placatého na přezutí (to doporučuju každopádně). Moje boty pohodlné fakt byly, ale stejně jsem se musela večer přezout do balerínek. Ono se to nezdá, ale člověk toho vážně dost nachodí. A nakřepčí. Čili bych raději krapet investovala, ať to má co nejměkčí stélku.
2. Pokud máte velikou sukni nebo dokonce obruč, na krásný drahý boty se můžete s radostí vybodnout, protože stejně nebudou vůbec vidět. Pokud máte šaty splývavé anebo kratší sukni (anebo prostě milujete boty), pak se bez nějakého reprezentativnějšího kousku neobejdete.
3. gelové vložky = pár hodin v botě navíc + doporučuju nové boty doma trochu rozchodit, rozhodně si je neobouvejte poprvé až na svatbu!
4. pokud už je v té chvíli máte, nezapomeňte si vzít boty na zkoušku šatů - výška podpatku se musí korigovat s délkou sukně.

Můj (pochopitelně) nesponzorovaný tip - mrkněte na svatební boty na Zalando. Mají mimo jiné svatební řadu Betsey Johnson a nedávno jsem tam v botách online-window-shoppingovala poměrně dost dlouhou dobu. Dají se tam sehnat fakt velice krásný kousky. Co si matně vybavuju, jinak to nakupování bot bylo dost tristní a já se svým úlovkem měla spíš štěstí. Ale možná jsem to řešila moc brzy...

Závoj jsem si původně nedokázala moc představit. Bílý šaty a ještě bílej závoj? To je na mě asi moc. Ale když se rozhodlo, že moje šaty budou stříbrné a navíc úplně hladké, začal mi dávat smysl. Ušila mi ho stejně jako šaty Maruška M., připevňoval se na dvě sponky a přišlo na něj olivový roští. Závoj jsem měla na délku vlečky, tzn. dlooouhej a bylo to krásný, i když mi během obřadu při otáčení krapítek zavazel, družička to ošéfovala. Akorát jsme se o tom nedávno bavili s Jiřím a ten mi povidá "tys měla závoj???" No comment. Potkali jsme se už několik hodin před obřadem a já si závoj našpendlila až těsně před akcí jako takový překvápko nakonec, ale jak vidno, ženicha to nijak nepřekvapilo :D Z toho plynou dvě ponaučení - kvůli ženichovi to nedělejte :))) a počítejte s tím, že ve větrném počasí může být se závojem o trochu větší zábava, než byste preferovali.

jsem pincezna

Co se týče šperků, měla jsem pouze přívěsek s diamantem na krku z rodinného trezóru, na kterém trvala babička. Byl tak trochu "něco půjčeného", i když mi po svatbě zůstal. Žádné výrazné šperky mi k looku neseděly, normálně jsem si tedy nechala svoje náušnice od Jiřího, co mám v uších už přes tři roky a vyndávám je jenom občas na čištění. Helix mi v uchu k nelibosti mamky taky zůstal, aby tam byla aspoň malá známka punku. No a pak tedy ještě zásnubní prstýnek, který od té chvíle nosím se snubákem v kombu. U šperků tedy osobně doporučuju zkusit se poptat maminek a babiček, jestli by vám nepůjčily nějaký svůj poklad - určitě to bude dávat větší smysl, než si kupovat nějakou bižuterii, si myslim já. Dejte si taky pozor na to, ať si za šperky nevyberete něco zbytečně moc moderního a výrazného, co jednak odvede pozornost od vás samotných a ještě se budete za dvacet let nad fotkama chytat za nos.

přívěsek a jinak kde nic tu nic

Co se týče prstýnků, ty jsme si nechali vyrobit u stejného klenotníka, u kterého nechal Jiří vyrobit můj zásnubní prstýnek. Já mám jenom jednoduchý kroužek s kulatým okrajem, Jiří má matný s leštěným hranatým okrajem. Zdobené snubáky se nám ani jednomu nelíbí, kroužky tudíž nebyly nijak zásadní položkou v rozpočtu, i když pár tisícoveček oba dohromady samozřejmě taky stály, protože jsme chtěli bílé zlato. Některé páry se u snubáků poměrně rozjíždí, mně to teda přijde riskantní - plánuju ho nosit nafurt a módní věci se časem vždycky můžou znelíbit, osobně tedy hlasuju pro jednoduchost. Taky doporučuju řešit prstýnky s dostatečným předstihem a před obřadem je svěřit někomu opravdu ale opravdu spolehlivému. Historek o nestihnutých/zapomenutých prstýncích jsem slyšela až moc.